Články a rozhovory

Šamani z jiného světa Rock & Pop, 20.června 1995

Posmrtné zkušenosti jsou jedním z domácích objevů tohoto roku, dalším chvalitebným sluníčkem, které rozžíhá průměrnou šedivost naší scény. Nejen že jsou stále jedněmi z českých průkopníků inteligentní elektroniky, ale oni ji mísí se spoustou jiných hudebních pojetí. Není to žádný trance, ale vaše tělo rozvlní zaručeně. Nebuďte překvapeni množstvím nehudebních, spíše "šamanských" a společenských názorů, které vykreslují životní styl Posmrtných zkušeností. Lépe tak pochopíte jejich tvorbu. Vzhledem k upovídanosti obou vůdčích osobností se mi nashromáždilo moře materiálu a některé zajímavé myšlenky se bohužel nevešly. Ale jestli se chcete např. dozvědět, proč mají kladný vztah ke kouzelné bylince marihuaně, nestyďte se jich zeptat. Budou si s vámi rádi povídat. Se mnou rozmlouvali na schodech kostela Sv. Ludmily na náměstí Míru. Absurdní sloučeninu, duchovního chladu a slunného rouhání umocňoval pomníček Josefa Čapka.

R & P : Můžete oprášit historické prameny vaší existence?

Age: (kytara, klávesy): Všechny otázky vedou k velkýmu třesku - k té základní příčině. Naše kapela začala, když jsme se narodili, a co bylo před velkým třeskem, to nevím.

R & P : Jak jste se pospojili dohromady?

Mülosz: (hlavní zpěv, flétny): My už jsme si byli dopředu určený. Já s Agem jsme studovali na Střední škole zahraničního obchodu. Ve třídě hrály dvě kapely - v první byl on a hráli něco jako Pražskej výběr, a ve druhý jsem hrál já, což zase byla těžká romantika. A jednoho dne jsme došli k názoru, že se skupiny spojí, z čehož brzo vykrystalizovaly Posmrtné zkušenosti. K názvu nás inspirovala kršňácká přednáška (my jsme Hare Kršna děsně žrali, chodili jsme tam za jídlem a za duchovnem), kde povídali o lidech, kteří umřeli, ale ne úplně. Oni je potom oživili, takže odlítli ze svého těla, uviděli Pána Boha, který vůbec neexistuje, vrátili se a změnili svůj vlastní život. A od té doby jsme Posmrtné zkušenosti, i když další možný název byl Pojištění proti všem nebezpečím.
Age: Například naše ...náctileté zpěvačky: Markéta, Kamila, Róza, Lutra - jsou z dětského souboru, odkud je přivedla právě Ageova ségra. Dostávají se do kuriózních situací: odpoledne zpívaly na Pražským jaru, večer s náma na ethno house party a druhej den ráno před papežem. A kdo další u nás vystupuje? Perkuse obsluhuje Hugo; housle a klávesy Cecílie, naše tanečnice jsou Evička a Janička, dvorní fotografkou je Dora Kubíčková, sochy pro nás vytváří Tomáš Vávra, světelné efekty Marek Krysa a jako host nám pomáhá Mardosa z Tata Bojs na baskytaru.

R & P : Máte už nějaké posmrtné zkušenosti?

Mülosz: To prostě umřeš. No, když se třeba dusíš a máš astma; nebo když se otrávíš houbičkama a uvidíš svět tak, jak opravdu funguje. Ale ať si čtenáři radši přečtou Moodyho, on je v popisu nadanější..
Age: Opravdu to není nic příjemnýho. Ale zkušenosti obecně jsou na světě tím nejdůležitějším. Z toho se odvíjí další život, musíš z nich čerpat.
Mülosz: Život je škola. Od narození se postupně učíš a jde o to, že až jednou budeš umírat, nebudeš blbej a budeš už něco vědět. Prakticky se učíš hlavně chybama, uděláš něco špatně, a to tě poučí pro příště. Hloupý lidi ovšem vyrábějí chyby pořád - třeba já. Měl bys poznat, co má smysl a co je pitomost. Protože cokoliv tady uděláš, má odraz. Když něco někomu provedeš, vrátí se ti to.

R & P : Věříte v posmrtný život?

Mülosz: Třeba už se do toho začarovanýho kruhu nevrátíš, ale když jsi blbej, tak se vrátíš. Myslíš si, že se máš dobře, když vlastníš auťák, barák, dobrou práci a manželku, plnou ledničku, ale když se potom znovu naodíš jako třeba prase, zjistíš, že to nebylo to pravý.

R & P : Kdy jste byli poprvé osvíceni myšelnkou - tak takhle ne?

Mülosz: Když jsme se učili, kdo vynalezl žárovku. Za všechno může Edison.
Age: Ne, to není osvícení, tady jde znovu o zkušenosti, které ti dají - když máš oči - poznání. Problém naši společnosti je, že tě strhává k sobě. Nenechá tě žít podle svýho, nemůžeš si dělat to, co chceš a hlavně nemáš kam utýct.

R & P : Myslíte, že by při dnešním množství lidi mohla fungovat zákonama nesvázaná anarchie?

Mülosz: Mohlo by to fungovat, ale je to utopie. Tvoje vlastní svoboda je ohraničená svobodou toho druhýho. Lidi se musí respektovat, ale takový to tady nikdy nebude. To už je daný.
Age: Stačilo by, aby se lidi řídili přirozenýma zákonama. Ne těma uměle vytvořenýma, ale přírodníma a fyzikálníma. Když vylezeš na strom a pustíš se, spadneš.

R & P : Dobrá. Ovšem nyní přejděme k bližším hudebním souvislostem - jak to funguje při skládání?

Age: Většinu písniček dělá Mülosz na klávesách, my to potom dotváříme do konečný podoby. Nebo někdo přinese nápad a pracujeme na počítačových aranžích dohromady. A potom jsou tu akustický věci, který stojí na improvizaci.
Mülosz: Improvizace je skvělá, nikdy nevíš jak to skončí. Záieží na tom, jak se dokážeme naladit a spojit. Máme-li hodně koncentrace, odpovídáme si během hry - musíš přemýšlet jako druhej, nemůžeš být egoista. Musíš potlačit sám sebe kvůli hezkýmu celku. Hodně ji dotvářejí diváci. Ale Češi jsou většinou strašně pasivní, mají naučený princip: Príma, bavte mě. Ale občas vycítíme i lidi, kteří jsou naladěný na stejnou vibraci.
Age: Všechno děláme pro radost. Mají-li posluchači z naší hudby radost, přenášejí ji na nás a my zas zpětně na ně. Potom jsou všichni šťastní. To je to nejlepší ocenění tvojí práce. Ale když se nebudeme líbit, nezblázníme se. Budeme si v pohodě vyhrávat někde v lese.
Mülosz: Hlavně že budeme hrát, protože my jsme totiž hudební narkomani. Máme pro to objevenej i termín - fonolepsie. Choroba, která tě neustále nutí poslouchat jakýkoliv zvuky a musíš je i vytvářet. Jakmile se ti do ruky dostane hudební nástroj, zmizíš na tři hodiny, úplně ulítneš. Ale je jasný, že když do něčeho nacpeš spoustu energie a skoro všechny prachy, chceš, aby se ti to vrátilo. Celé Posmrtné zkušenosti momentálně fungujou na stavu totálního nadšení a měli bychom radost, kdybychom to jednou dělali pro sto tisíc lidí.

R & P : Kolik koncertů už máte za sebou?

Mülosz: První veřejný koncert byl na festivalu Neviditelná vlna a druhý na Ethno-house party v Belmondu. My jsme totiž úplně čerství, slávou nezničení, hudební panicové. Ještě bylo několik živých vystoupení v rádiích - třikrát na Rádiu 1 a dvakrát na Regině. My chceme zvláštní koncerty - v kostelech, letních divadlech, na hezkých místech, ale na to jsme ještě málo známý. Chceme vytvořit podivný svět pomocí velkoplošnýho videa (zatím jen promítáme diapozitivy) vonných tyčinek, svíček, soch. Odvést posluchače mimo realitu, dát jim další zkušenost.
Age: Synonymum posmrtná zkušenost platí pro jakoukoliv zkušenost, která se vymyká všednímu způsobu života lidí.
Mülosz: Chceme to všechno zdokonalovat, ale hlavně chceme pracovat na sobě. Čím lepší budeme, tím lepší bude i muzika. A jestli to všechno dobře půjde a budou peníze na zrealizování všech myšlenek, vytvoříme veliký hudební divadlo.

R & P : Každé kapele je přidělena škatulka, souhlasili byste s ethno-housem?

Age: My jsme něco úplně novýho, a tak by se pro nás měla vymyslet nová škatulka. To by chtělo Čapka - roboti.
Mülosz: Ethno-house? Ale jo. Ovšem myslím si, že jsme prostě Posmrtné zkušenosti.
Age: Každá písnička je jiná, je škoda cokoliv stylově oklešťovat. Když se nám něco líbí. dáme to tam. Jako když pejsek s kočičkou vařili dort.
Mülosz: Vezmeš si Babalet. Depeche Mode, Cure, Enyu, Red Hot Chilli Peppers, nomády z pouště, house party, Beatles a irský folklór, semeleš to dohromady a dostaneš naši tvorbu. My vykrádáme úplně celej svět, ale výsledek působí originálním dojmem. Spousta lidí nám vytýká. že je to muzika neživá, ale to je nesmysl. Moc dobře vím že to programuju já. My computer používáme de facto jako kazeťák, pouštíme z něj jen základní rytmus a zvukový plochy.

R & P : Na koncertě odeznělo i několik remixů. Remixujete rádi?

Age: To je naše slabůstka. Je nám líto nechat písničku jen v jedný formě. U každý skladby máme deset nápadů na její zpracování. Abychom se vyhnuli sporům, vytvoříme alespoň čtyři verze a klidně je všechny zahrajeme na jednom koncertě.

R & P : Kolik máte dnes písní?

Mülosz: I s remixama jsme jich měli osmadvacet. Ale potom se nám stala nehoda a vymazaly se všechny za dva roky nashromážděný zvuky. Takže jsme je během měsíce dali trochu dohromady a teď máme asi osm nově poskládaných věcí. Máme ale hrozně moc nových nápadů, přicházejí úplně odevšad.

R & P : 0 čem zpíváte? Váše texty znějí jazykově exoticky.

Mülosz: Hrozně nás baví hrát si se slovama, s jejich barvama. Spousta věcí v podstatě neznamená vůbec nic, ale jejich význam je až v druhým plánu, mají v tobě vytvořit pocit. Někdy ale napíšu normální básničku. Jsou v tom i kršnovský modlitby, věci z indickýho náboženství. Jakýkoliv zvuk působi - léči i zabíjí. Záleží na jeho síle a výškový frekvenci. Zvuk a rytmus mají hroznou moc. Když boucháš do bubnu, on promlouvá a reguluje tvý srdce, oběh krve, dýchání atd. Se vším se dá dělat moře kouzel, ale lidi to postupně ztratili. Vždyť my už ztrácíme i schopnost komunikace - obyčejnýho mluvení!

Radek Bureš